Sämikielâi káidusmáttááttâshaahâ juátkoo - MKM čonâdât kuulmâ ive hahâááigán
Sämikielâi káidusmáttááttâs piiloothaahâ, mon Ucjuv kieldâ joođeet já Sämitigge koordinist, lii finnim jotkâruttâdem luuhâmihán 2023-2024. Haavâ ruttâdeijee, máttááttâs- já kulttuurministeriö, lii liijká čonâdâttâm kuulmâ ive hahâááigán ađai ive 2026 räi. Sämikielâi káidusmáttááttâshaahâ algâttui ive 2018 já tááláš hahâpaje nohá čohčâmáánust 2023.
Hahâhovdâ Hanna Helander Ucjuv kieldâst illood jotkâruttâdmist. –Uđđâ hahâruttâdem já ministeriöi čonâdâttâm haahân kuulmâ ihán addel haahân já lahâasâtteijeid laseääigi rähtiđ tárbulijd nubástusâid já čuávdusijd, maid sämikielâi káidusmáttááttâs fastâdem Suomâst váátá.
– Ucjuv kieldâ ana sämikielâi káidusmáttááttâs tehálâžžân já haalijd ain västidiđ tast väldikodálávt. Hahâruttâdem juátkim ilosmit mii, mutâ lii tehálâš finniđ káidusmáttááttâs fastâtoimân staatâ ruttâdmáin. Fastâdem lii eellimtehálâš uccâ sämikieláid, vâi staatâ jieškođe-uv kuávluin ässee sämmiliih párnááh já nuorah pyehtih oppâđ sämikielâid, iätá Ucjuv kieldâhovdâ Taina Pieski.
Meid Sämitige škovlim- já oppâmateriaallävdikode saavâjođetteijee Tauno Ljetoff lii tuđâvâš miärádâsân. – Lii lamaš tuođâi suotâs uáiniđ, maht sämikielâi káidusmáttááttâs piiloothaahâ lii ain pivnohub, lii finnim sämisiärváduvâst tuođâi ennuv kijttosijd já čuázzu stäđisin juolgijdis alne. Piiloot lii vissásávt ánsášâm fastâdittem. Mun tuáivum-uv, ete uđđâ haldâttâš ij vájáldut sämikielâlijd párnáid já nuorâid, já ete viggâp ájáttâlhánnáá fastâdittiđ káidusmáttááttâsmaali.
Sämikielâi máttááttâs fastâdittem váátá maaŋgâid nubástusâid
Sämikielâi máttááttâs nanodem já fastâdittem oles enâmist váátá maaŋgâid nubástusâid. Káidusmáttááttâshaavâ toimâm já máttááttâs vaikuttâs kiđđuv 2022 árvuštâllâm Aalmuglii škovlim árvuštâllâmkuávdáá (Karvi) avžuuttâsah kyeskih sehe vuáđumáttááttâslaavâ, máttááttâsvuávám vuáđđusij já keevâtlij máttááttâsorniistâlmij já ornim tärhistmân.
Karvi ovdâmekkân avžut, ete meid päikkikuávlu ulguubeln kolgâččij leđe máhđulâš faallâđ sierâ oppâmeerijd sämikielâst, tastko uásán uáppeid sämikielâ lii eenikielâ, mutâ stuorrâ uási uáppein algâtteh sämikielâ oppâm álgu-uápuin. Tääl fäälih päikkikuávlu ulguubeln keevâtlávt tuš vuáđumáttááttâs já luvâttâhškovlim tievâsmittee sämikielâ máttááttâs, mii lii paijeelmiärálâš kyevti okkotiijme máttááttâs, já mon máttááttâsvuávám ij västid sierâ tääsist orroo uáppei tárboid. Toos lasseen Karvi árvuštâllâmraapoort avžut čielgâsmittiđ sämimáttááttâs ruttâdemmaali, mii lii máttááttâs uárnejeijei uáinust tehálâš.
Karvi árvuštâllâmraapoort:
Härmälä, M., Sarivaara, E. & Laihonen P. 2022. ”Paljon on tehty, mutta paljon on vielä kehitettävää (Ennuv lii porgum, mutâ ennuv lii val ovdedemnáál).” Sämikielâi káidusmáttááttâspiiloot árvuštâllâm 2022. https://karvi.fi/publication/paljon-on-tehty-mutta-paljon-on-viela-kehitettavaa-saamen-kielten-etayhteyksia-hyodyntavan-opetuspilotin-arviointi-2022/
Lasetiäđuh:
Hanna Helander, hahâhovdâ
Ucjuv kieldâ
hanna.helander@edu.utsjoki.fi
040 701 2094
Arla Magga, hahâkoordinaattor
Sämitigge
arla.magga@samediggi.fi
040 687 5989
Lasetiäđuh sämikielâi káidusmáttááttâshaavâst:
Sämikielâi káidusmáttááttâshaahâ uárnee Suomâst sarnum kuulmâ sämikielâ, anarâš-, nuorttâlâš- já tavesämikielâ, máttááttâs sämmilij päikkikuávlu ulguubeln. Haavâ uáppeemeeri lii lasanâm jyehi ive. Tääl pirrâ Suomâ finnejeh haavâ peht sämikielâ máttááttâs suulân 150 uápped, 40 máttááttâs uárnejeijed sehe 90 škovlâd.
