Spiekâstâhlii täälvi puásuituálun tovâttem vahâgáid kalga kavnâđ čuávdus

Luánduriggodâhkuávdáš (Luke) čielgiittâs mield täälvi 2019-2020 šoŋŋâ-, muotâ- já luándutile lâi puásuituálun eromâš vaigâd. Palgâsáid tohhum koijâdâllâm mield puásuituálu koloh lasanii 80-90 prosenttid táváliist. Eennâm- já meccituáluministeriö vuárdá lopâlijd tiäđuid njuovvâmpoccui meereest já puásuitáápu stuáruduvâst čoovčâ njuovvâmpaje ääigi.

Čielgiittâs mield luándutile peeleest spiekâstâhlâš tälvi tovâttij puásuituálun merhâšittee lasekoloid já elleetáápuid. Palgâseh árvuštâleh, ete puáttee njuovvâmpaje vyesiprooseent vuállán suulân 45 prosenttân já njuovvâmpoccui meeri páácá 66 prosenttân ovdiist.

– Puásuiiäláttâs kalga pasteđ lyettiđ staatân já toos, ete puásuivaahâglaahâ tuáimá. Tággáár katastrofaallii ive maŋa lii tääl eromâš tehálâš tuárjuđ puásuiulmuid, vâi porovaahâglaavâst ličij ubânâsân merhâšume, iätá II värisaavâjođetteijee Leo Aikio.

Laavâ puásuituálun čuáccám vahâgij sajanmáávsust (987/2011) ulmen lii išediđ puásuituálu tuáimeid cevziđ vijđes já vyerdimettum puásuituálun čuáccám vahâgijn. Laavâst luánduluhottesvuođáin já eres hiävvoin uáivildeh spiekâstâhlii šoŋŋâ- já luándutile, mii merhâšitteht iästá poccuid kevttiđ toi táválijd kuátumijd já toovât merhâšittee lasepiemmâm táárbu, toovât mudoi poccui jäämmim tâi hiäjusmit mudoi merhâšitteht poccui máhđulâšvuođâ cevziđ luándust.

– Tääl käibidep jotelis reagistem staatâ sundeest, čoovčâ njuovvâmmeerij vyerdimân ij oovtkiärdánávt lah asto. Lii liijgás ennuv, ete miärádâs kalga vyerdiđ puáttee táálván, tilán kolgâččii kavnâđ čuávdus, juátká saavâjođetteijee Tuomas Aslak Juuso.

– Luánduriggodâhkuávdáá čielgiittâs, palgâsij kirjetuálu sehe jáámmám poccui meeri čáittá, ete sajanmááksun lii tárbu. Tâi tiäđui vuáđuld kolgâččij pasteđ jo mottoom náál helppiđ puásuituállei ekonomâlávt vaigâdis tile, veikâ lopâliih tiäđuh njuovvâmpoccui meereest já puásuitáápuin puáđáččii-uv maŋeláá, iätá iäláttâsčällee Sarita Kämäräinen.

Luánduriggodâhkuávdáá mield palgâsáid tohhum koijâdâllâmtutkâmuš pyevtittij árvuštâlmijd já munetiäđu puásuitáápu já njuovvâmpyevtittâs meerijn. Eennâm- já meccituáluministeriö vuárdá lopâlijd tiäđuid njuovvâmpoccui meereest já puásuitáápu stuáruduvâst čoovčâ njuovvâmpaje ääigi, ovdil ko äšši ovdán miärádâstohâmân.

Täälvi 2019−2020 šoŋŋâ-, muotâ- já luándutile spiekâstâhlâšvuotâ já vaikuttâsah puásuituálun -čielgiittâs tohhui eennâm- já meccituáluministeriö pivdem vuáđuld. Luánduriggodâhkuávdáš toovâi puásuivaahâglaavâst (987/2011) uáivildum čielgiittâs muotâtiileest máhđulâš laavâst uáivildum hiävvun sehe ton vaikuttâsâin puásuituálun.

Vala talle ko kyeddim aalgij, te lâi ennuv muotâ já tile eromâš hástulâš kyeddimân. Kove: Johanna Alatorvinen

Lasetiäđuh:

II värisaavâjođetteijee Leo Aikio puh. 040 621 6505, leo.aikio(at)samediggi.fi

saavâjođetteijee Tuomas Aslak Juuso puh. 040 687 3394, tuomas.juuso(at)samediggi.fi

iäláttâsčällee Sarita Kämäräinen puh. 040 186 7258, sarita.kamarainen(at)samediggi.fi