Sámediggi vuostálastá fidnuid, maid ulbmilin lea álggahit ruvkedoaimmaid Lappi bálgosa guovllus
Sámiid ruovttuguvlui gulli Lappi bálgosa guovllu sámekultuvrra uhkida viiddis málmmaohcan. Várrenmearrádusat ja ohcamušat málmmaohcamii gokčet olles Lappi bálgosa máttaoasi. Sámediggi lea fuolas sihke guovllu sápmelaččaid vejolašvuođain bargat árbevirolaš ealáhusaiguin ja boazodoalu ráhkadusaid suojis.
– Málmmaohcan ja dutkamušat maid ulbmilin lea álggahit ruvkedoaimma, uhkidit sámiid árbevirolaš ealáhusaid boahttevuođa, maiguin Lappi bálgosis barget. Okta Lappi bálgosa oaivebigálusbáikkiin lea báhcán várrema vuollái, dadjá Sámedikki II várreságajođiheaddji Leo Aikio.
Boazodoalu guovddáš ráhkadusaide gullet miessemearkun- ja bigálusbáikkit áiddiiguin. Ruvkelágas lea ásahuvvon báikkiid birra, main ruvkeminerálaid ohcama ii oaččo bargat. Dákkár báikkit leat ee. šaddogárddit ja ássamii dahje bargamii oaivvilduvvon visttit priváhta šiljuiguin. Eananoamastusriekti ii dorvvas sámiid árbevirolaš ealáhusaiguin bargama. Boazodoalu ráhkadusat, mat vuođđuduvvet soahpamušaide ja leat fásta geavahusas, báhcet suoji haga.
Lappi soahti duššadii eanáš oasi sámi guovllus. Go čázádagat čadnojuvvojedje dahkujávrriide, álbmoga sirde veagal ja árbevirolaš ealáhusaiguin bargan eastašuvai. Luondduriggodagaid birra mearrideapmi lea dán áigge máŋgga sierra virgeoapmahačča ovddasvástádussan iige oktage guorahala áššiid sámeealáhusaid geahččanguovllus. Ovdamearkan guođoheapmái vuođđuduvvi sápmelaš boazodoalu návccat doalahit beaktilis guohtumiid molsuma ja návccat sajáiduvvat birrasa nuppástusaide leat hedjonan. Sámiid vejolašvuođat mearridit ieža ovdáneami linnjáin leat ain gáržumin. Sámediggi gáibida doaimmaid dán ovdáneami nuppástahttimii.
– Olbmot, guhte barget sámeealáhusaiguin, guddet stuorra fuola boahttevuođas. Sámiid ruovttuguovlun merkejuvvon guovllusge ii leat šat vejolaš eallit dakkár fidnuid valljivuođa haga, mat vuođđuduvvet luonddu ávkkástallamii. Dilli lea erenomáš váigadis Lappi bálgosis. Ruvkelága heiveheamis galgá addit dálá stuorat deattu sámiid riektái eamiálbmogin áimmahuššat ja ovddidit gielaset, kultuvrraset ja árbevirolaš ealáhusaideaset, dadjá Sámedikki sátnejođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.
Ruvkevirgeoapmahaš ii leat geatnegahtton almmuhit Sámediggái várrejumiid birra, mat gusket ohcanbargguide. Geologiiija dutkanguovddáža kártabalvalus lea dálá dilis sámiid áidna vejolašvuohta oažžut áigeguovdilis dieđu iežas guvlui guoski málmmaohcamis – muhto diehtu gávdno dušše eaŋgalasgillii ja sidjiide, guhte máhttet geavahit báikediehtoheivehusaid.
– Diehtu ja váikkuhanvejolašvuođat fidnuid ektui, mat gusket iežas eallinbirrasii, galget leat buohkaid olámuttus, joatká Aikio.
Lappi bálgosa guvlui gusket vihtta lohpeohcamuša málmmaohcamii, main ovttas lea gažaldat ovddit lobi rievdadeamis ja ođasmahttimis, njealje nannejuvvon várrenmearrádusa ja okta várrenalmmuhus. Nannejuvvon várrenmearrádusain VA2021:0055 Urakka lea váidalangelbbolaš 24.12.2021 rádjai.
Lassedieđut:
Tuomas Aslak Juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi
Leo Aikio
II várreságajođiheaddji
040 621 6505
leo.aikio@samediggi.fi
Govva: Maria Mäki / Sámediggi
