Sámedikki válggat
Sámiide eamiálbmogin lea vuođđolágas sihkkaraston iežaset giela ja kultuvrra guoski iešráđđen sámiid ruovttuguovllus. Iešráđđema pláne ja ollašuhttá sámediggi jagi 1996 rájes (Láhka sámedikkis 974/1995, láhka sámedikki birra addojuvvon lága rievdadeamis 1725/1995 ja 1279/2002). Sámediggi lea sámiid iežaset álbmotválljen orgána, man bargun lea fuolahit sámiid iežaset giela ja kultuvrra sihke sámiid sajádaga eamiálbmogin guoski áššiid.
Sámedikki válggat dahjege sámediggeválggat doaimmahuvvojit juohke njealját jagi. Sámediggeválggat leat njuolggo personválggat, main jienastanvuoigatvuođalaš olbmot jienastit njuolga ovttaskas evttohasaid. Sámediggeválggain olles riika lea okta válgabiire. Sámediggeválggain jienastanvuoigatvuohta lea juohkehaččas, guhte lea merkejuvvon Sámedikki válgalogahallamii. Válgalogahallamii merkemis ásahuvvo lága sámedikkis (414/2025) 3 ja 21 §:in.
Sámediggeválggain evttohasaid sáhttet ásahit válljenovttastusat, maid leat unnimustá golbma jienastanvuoigatvuođalaš olbmo vuođđudan. Guđege jienastanvuoigatvuođalaš olmmoš sáhttá gullat dušše ovtta válljenovttastussii.
Sámedikki válggat doaimmahuvvojit borgemánu maŋimuš dievas vahku vuossárggas álgi guđa vahku áigge. Jienastanvuoigatvuođalaš olmmoš sáhttá jienastit sámediggeválggain ovttain dain vugiin: boastta bokte, nu ahte doaimmaha válgaáššebáhpáriid njuolga válgalávdegotti doaibmabáikái, válgabeaivve ja dihto diliin ruovttus dahje dikšunlágádusas.
Jienaidrehkenastin álggahuvvo válgadoaimmahusa maŋŋá vuossárgga diibmu 9. Lahtut válljejuvvojit jietnameari vuođul vuos gielddaid dihtoeriid vuođul: unnimustá guokte lahtu ja okta várrelahttu galget leat Eanodaga, Anára ja Ohcejoga gielddas guđesge ja Soađegili gieldda Lappi bálgosa guovllus. Loahpat 13 lahttu válljejuvvojit jietnameari vuođul, goittotge dan láhkai, ahte unnimustá vihtta lahttu galget leat sámiid ruovttuguovllus. Válgalávdegoddi nanne válggaid bohtosa čoahkkimis, mii lea goalmmát beaivve jienaidrehkenastima álggaheamis.
Válgalávdegoddi, man Sámedikki dievasčoahkkin lea nammadan, doaimmaha válggaid Sámedikkis addojuvvon lága 4 logu ja ásahusa (3.11.2006/965) mielde, man vuoigatvuođaministeriija lea válgameannudeamis addán. Válggat doaimmahuvvojit vuoigatvuođaministeriijas juolluduvvon mearreruđain.
Čuovvovaš Sámedikki válggat
Čuovvovaš válggat doaimmahuvvojit 23.8.-3.10.2027.
Čuovvovaš válgabadji
1.1.2028 čuovvovaš válgabaji álggahus.
Láhkaásaheapmi, mii stivre sámediggeválggaid
Sámediggeválggaid doaimmaheamis ásahuvvo lágas Sámedikkis (974/1995) ja vuoigatvuođaministeriija ásahusas meannudeamis (965/2006), man čuovvut sámediggeválggain.
Láhka sámedikkis, ng. sámediggeláhka lea ođasmuvvan ja dasa dahkkojuvvon nuppástusat bohte fápmui 1.8.2025. Jagi 2027 sámediggeválggat doaimmahuvvojit ođasmuvvan lága mielde. Vuoigatvuođaministeriija ásahus 965/2006 nuppástuvvo eanet ovttaláganin sámediggelágain, mii doarju válggaid ordnema, daningo ásahus ii leat vel ođasmuvvan sámediggelágain ovttalágan. Vuoigatvuođaministeriija lea álggahan válmmaštallama ásahusa ođasmahttima várás jagi 2025 loahpas ja ođasmahttinbarggu lea ulbmilin bargat lohppii jagi 2026 áigge.
2 Vuoigatvuođaministeriija ásahus Sámedikki válggain čuvvojuvvon meannudeamis (965/2006)
3 Vuoigatvuođaministeriija ásahusa (965/2006) ođasmahttima válmmaštallan
Válgalogahallan
Sámediggeválggaid válgalogahallan lea jietnavuoigatvuohtaregister dahjege dat muitala, geas lea vuoigatvuohta jienastit sámediggeválggain. Jietnavuoigadahtton olbmot leat merkejuvvon válgalogahallamii gielddaid mielde alfabehtalaš ortnegii. Válgalávdegoddi lea logahallama registerdoalli.
Válgalogahallan dollojuvvo albmosis 10 maŋŋálas árgabeaivvi (maidda ii rehkenasto lávvordagat) nu, ahte albmosisdoallanáigi nohká maŋimustá 6 mánotbaji ovdal válgadoaimmahusa álggaheami (láhka Sámedikkis 414/2025 25 §). Dát lea dábálaččat válgajagi ođđajagi-guovvamánus. Válgalogahallama albmosisdoallama sáhttá veardidit válgalágas (714/1998) oaivvilduvvon álbmotlaš ja guvllolaš valggaid jietnavuoigatvuohtaregistera albmosisdoallamii.
Válgalogahallan čohkkejuvvo ovdal sámediggeválggaid.
Válgalávdegoddi merke sámediggeválggaid válgalogahallamii jietnavuoigatvuođalažžan daid olbmuid, geat leat leamaš merkejuvvon ovddit sámediggeválggaid válgalogahallamii ja geat devdet válgalogahallamii merkema vuođuštusaid (láhka Sámedikkis (414/2025 3 ja 21 §). Dasa lassin válgalogahallamii sáhttá ohcat válgajagi ovddit jagi maŋimustá 30.9.
Válgalogahallamii merkemis ásahuvvo Sámedikkis addojuvvon lága (414/2025) 3 ja 21 §:in. Vuoigatvuohta merkejuvvot válgalogahallamii lea olbmos, guhte doallá iežas sápmelažžan, eaktun lea ahte:
- olmmoš ieš dahje goittotge okta su vánhemiin, áhkuin dahje ádjáin dahje daid vánhemiin lea oahppan sámegiela vuosttas giellan; dahje
- goittotge okta su vánhemiin lea merkejuvvon dahje leamaš merkejuvvon jietnavuoigadahtton olmmožin ođđajagimánu 1. beaivve 2027 dahje dan maŋŋá ordnejuvvon Sámedikki válggain.
Jagi 2027 sámediggeválggaid válgalogahallamii sáhttá ohcat Sámedikkis addojuvvon lága (414/2025) 3 § 1 momeantta 1 čuoggá mielde dahjege iežas dahje unnimustá ovtta váhnema, áhku dahje ádjá dahje sudno vánhema vuosttasin ohppojuvvon giela vuođul.
Dasa lassin válgalogahallamii merkejuvvon olmmoš galgá:
- leat 18-jahkásaš maŋimustá válgabeaivve, ja
- leat juogo Suoma riikkavuloš dahje olgoriikka riikkavuloš, geas lea ruoktogielda Suomas válgajagi ovddit čakčamánu maŋimuš beaivve.
Válgalávdegoddi sáhttá iežas álgagis merket válgalogahallamii merkejuvvon olbmuid mánáid
- jos sii leat deavdán 18 jagi dahje devdet 18 jagi maŋimustá válgabeaivve
- ja maiddái almmuhit, ahte atnet iežaset sápmelažžan
- ahte devdet almmolaš eavttu Suoma riikkavulošvuođas dahje olgoriikka riikkavuložin ruoktogielddas Suomas.
Almmuhus dahkkojuvvo ohcanskoviin. Jos olmmoš ii almmut válgalávdegoddái ahte doallá iežas sápmelažžan, son ii merkejuvvo válgalogahallamii.
Olmmoš ii merkejuvvo válgalogahallamii, jos son almmuha válgalávdegoddái, ahte ii háliit ahte son šat merkejuvvo dasa.
