Sámi árrabajásgeassima materiálavátnái oažžut unna veahki čavčča áigge
Sámedikki Sámegiela doaimmahagas barget dál guokte árrabajásgeassima materiálabargi, miessemánus álggahan Anni Saara Aikio ja suoidnemánus álggahan Onneli Sieppi. Goabbáge leaba árrabajásgeassima oahpaheaddjit ja bargan sámi árrabajásgeassimis.
Sámi árrabajásgeassima okta stuorra hástalus lea ain materiálavátni. Buot materiálain lea vátni; girjjiin, lávdespealuin, musihkas, pedagogalaš oahpaheaddjiid materiálain, ámmátgirjjálašvuođas ja duhkorasain. Sámi árrabajásgeassima bargit leat hui čeahpit heivehit, jorgalit ja gárvvistit ieš materiála, muhto gárvves ja sámi pedagogihkka vuođul ráhkaduvvon materiála gáibiduvvo olles áigge.
Dillái oažžut unna veahki čavčča áigge. Materiála buvttadit sihke prentejuvvon girjin, koartan ja speallun ja digitálahámis. Máŋggat prošeavttat leat jođus ja oassi lea juo gárvánange, go prentemis lea boahtán golmmagielat Bearaš- muitospeallu ja Kuáti.fi- materiálabáŋkui lea luđejuvvon 10 ođđa ivdnengova, main sámi kultuvra lea guovddážis. Lassin ovdal álggahuvvon Värinauttit- bargojoavkkuin ovttasbarggus ráhkaduvvon viiddes dovdobajásgeassinmateriála, Värinauttiid stálošgirji dovdduid birra – oahpaheaddji rávagirji lea gárvánan.
– Lean hui ilolaš, ahte mii oažžut ođđa materiála sámi árrabajásgeassimii. Mánáide lea dehálaš oaidnit, ahte mii ja min kultuvramet leat spealuin, girjjiin ja ivdnengovain mielde. Go mii speallat suopmelaš muitospealu bearraša birra, mii gávdnat áhči, eatni, vilbeali ja oarpmeali, oarbiniid ja áhku ja ádjá, muhto sámi spealus mis leat lassin ristvánhemat, ristoappát ja -vieljat ja siesáid ja čeziid beallelaččat, ja dieđusge siesáid ja čeziidge lea máŋggageardásaš mearri suopmelaš spealu hárrái. Govain eatni nuorat oabbá gođđá vuoddagiid, oasis leat sámegávttit, muhtumiin guolgagahpirat, figuvrrat leat guolásteamen, lubmemen ja ristvieljas lea miessi sallasis. Dát sáhttet orrut unna áššit, muhto leat rievtti mielde stuorrát ja dehálaččat. Ivdnengovain mis fas lea ovdamearkka dihte mánná guhte čohkká juvlastuolus. Dákkár representašuvnna sámemánát oidnet hirbmat unnán, muitala giellabeassejođiheaddji Niina Aikio-Siltala.
– Maiddái bargiide dát materiálat leat sávvamis stuorra veahkkin. Ovdamearkka dihte Värinauttit- bargojoavkkuin ovttasbarggus ráhkaduvvon materiálain mis lea hirbmat mearri dovdduide laktáseaddji sánit, mat leat unnit geavahusas árgagielas. Bloggii, mii vuođđuduvvo Kuáti.fi- siidui bealistis leat boahtimin earálágan artihkkalat sámi pedagogihkas, maiguin mii sáhttit vehá divvut ámmátgirjjálašvuođa váiluma, joatká Aikio-Siltala.
Sámegiela doaimmahagas buvttaduvvon materiálat ruhtaduvvojit kultur- ja giellabeassedoaimma stáhtadoarjagis ja dat juhkkojuvvojit nuvttá sámegielat árrabajásgeassinovttadagaide ja sámegielat ovdaoahpahussii. Materiála sáhttá diŋgot iežas ovttadahkii doaisttážii šleađgapoasttain giellabeassejođiheaddjis.
Lassedieđut
Niina Aikio-Siltala
má. giellabeassejođiheaddji
010 839 3115 / 040 487 5414
niina.aikio-siltala@samediggi.fi
Anni Saara Aikio
má. materiálaplánejeaddji
010 839 3132 / 040 610 9773
anni-saara.aikio@samediggi.fi
Onneli Sieppi
má. materiálaplánejeaddji
010 839 3132 / 040 610 9773
onneli.sieppi@samediggi.fi
