Sámediggi nanne áŋgiruššama mánáid ja nuoraid buorrin: ođđa árrabajásgeassinlávdegoddi ja fásta virgi dorjot ovddidanbarggu

Ođđa árrabajásgeassinlávdegotti bargun lea nannet sámi árrabajásgeassima saji ja ovddideami. Lávdegoddi ásahuvvui Sámedikki dievasčoahkkimis 17.6.2026. Árrabajásgeassinlávdegotti ságajođiheaddjin doaibmá Sámedikki lahttu Leena Niittyvuopio-Jämsä Ohcejogas ja várreságajođiheaddjin Sámedikki lahttu Aslak Pekkala Anáris. Eará lahtuid ja várrelahtuid namat gávdnojit dán artihkkala loahpas.

Sámedikki čoahkkin mearridii ođđa fásta árrabajásgeassináššiid erenoamášáššedovdi virggi vuođđudeami birra dievasčoahkkimis 14.4.2026 bargoortnetođastusa oktavuođas. Virgi lei rabas cuoŋo-miessemánu áigge ja Sámedikki stivra válljii virgái Anni Koivisto čoahkkimis 22.6.2026. Koivisto lea álggahan virggis borgemánus 2026. Ođđa virggi vuođđudeapmi lea dahkkon vejolažžan sámediggelága vuođul fidnejuvvon ruhtadeami bokte.

Guokte áššedovdi doarjumin sámi árrabajásgeassima ovddideami

Ođđa virggi geažil Sámedikkis doaibmaba guokte erenoamášáššedovdi árrabajásgeassináššiin.

Árrabajásgeassináššiid erenoamášáššedovdi Anni Koivisto barggut vuojulduvvet árrabajásgeassinbálvalusaid sihkkarastimii ja stáhtadoarjagiid hálddašeapmái. Sámi árrabajásgeassima pedagogihka erenoamášáššedovdi Niina-Aikio Siltala barggut vuojulduvvet árrabajásgeassima pedagogihkkii.

Ordnen nanne Sámedikki vejolašvuođaid fállat pedagogalaš doarjaga sihke eatnigielat mánáid árrabajásgeassima ja giellabeassedoaimma dárbbuide.

Mihttomearrin nannosut sámi árrabajásgeassin

Sámedikki árrabajásgeassinlávdegoddi ovddida sámiid vuoigatvuođaid iežasgielat árrabajásgeassimii, válmmaštallá Sámedikki bealiváldimiid ja evttohusaid ja vástida sámegielat árrabajásgeassima ja giellabeassedoaimma stáhtadoarjagiid gieđahallamis, čuovvumis ja hálddašeamis.

– Árrabajásgeassin galgá leat nana doarjjan mánnábearrašiidda sámegielaid ja kultuvrra sirdáseamis. Sámi árrabajásgeassima galgá ovddidit mearrediđolaččat dan láhkai, ahte juohke sámemánná oažžu árrabajásgeassima, mii doarju máná kultuvrra ja giellabálgá buoremusat. Ođđa lávdegoddi addá midjiide buoret vejolašvuođaid go ovdal vuhtii váldit eatnigielat mánáid árrabajásgeassima ja maid giellabeassedoaimma dárbbuid, muhto ovddida daid oktan ollisvuohtan, dadjá árrabajásgeassinlávdegotti ságajođiheaddji Leena Niittyvuopio-Jämsä.

Válgalávdegotti doaibmaprográmmas leat meroštallojuvvon árrabajásgeassima deattuhusat

Sámedikki válgabaji guovddáš mihttomearit árrabajásgeassimis leat ee. sámegielat árrabajásgeassinskuvlejumi lasiheapmi, sámegielat pedagogalaš linnjemiid ráhkadeapmi, ja sámegielat árrabajásgeassinbálvalusaid sihkkarastin olles riikkas.

Erenoamáš deattuhussan dán válgabajis lea sámi árrabajásgeassima ovddideapmi Eanodagas. Árrabajásgeassima birra lea ságastallon gielddain sierra ráđđádallamiin ja deaivvademiin. Sámedikki mihttomearrin lea fállat doarjaga sihke gielddaide ja bearrašiidda, vai buot sámegielat mánát besset iežasgielat árrabajásgeassima ollái.

– Mánát ja nuorat leat min kultuvrra ja giela boahtteáigi. Ođđa árrabajásgeassinlávdegotti ja fásta áššedovdivirggi geažil mii sáhttit buorebutgo ovdal sihkkarastit, ahte ain eanet mánáin lea vejolašvuohta iežasgielat ja alladását árrabajásgeassimii, gávnnaha Sámedikki ságajođiheaddji Pirita Näkkäläjärvi.

Sámediggi ádde, ahte sámi árrabajásgeassima ovddideapmi gáibida boahtteáiggisge nannosut resurssaid. Sámediggi lea evttohan ee. sierra mearreruđa árrabajásgeassima materiálaid buvttadeapmái.

Árrabajásgeassimii laktáseaddji áššiin sáhttá boahtteáiggis váldit oktavuođa:

Tuomas Aslak Juuso
II várreságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi

Anni Koivisto
Erenoamášáššedovdi, árrabajásgeassináššit
044 775 6560
anni.koivisto@samediggi.fi

Niina Aikio-Siltala
Erenoamášáššedovdi, sámi árrabajásgeassima pedagogihkka
040 487 5414 / 010 839 3115
niina.aikio-siltala@samediggi.fi

Lassidieđut:

Pirita Näkkäläjärvi
Ságajođiheaddji
044 753 3766
pirita.nakkalajarvi@samediggi.fi