Kela ođđa sámegiela ja kultuvrra vuhtiiváldi mielladearvvasvuođaveajuiduhttin lea álgán – Sámediggi mielde ovddidanbarggus
Álbmotealáhuslágádus lea álggahan ođđa sámegiela ja sámekultuvrra vuhtiiváldi mielladearvvasvuođaveajuiduhttima geahččaleami. Cuoŋománus 2026 álgán bálvalus lea oaivvilduvvon bargoagát sámegielat olbmuide ja sidjiide, geat dárbbašit veajuiduhttima sámekultuvrra vuolggasajiin.
– Ovddiduvvon veajuiduhttinbálvalus lea okta ovdamearka konkrehtalaš lávkkis Kela ja Sámedikki guhká bistán ovttasbarggus. Mii atnit dehálažžan, ahte bálvalusat huksejuvvojit sámeservoša dárbbuide ja dan láhkai ovddidit ovttaveardásašvuođa sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusain, dadjá Sámedikki 2. várreságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.
Veajuiduhttima ulbmilin lea ee. lasihit dieđuid buresveadjimii ja doaibmannávccaide váikkuheaddji áššiin, doarjut návccaid buorráneami ja fállat birgenvugiid iežas eallindillái. Sámegielat mielladearvvašvuođaveajuiduhttin lea nuvttá ja bistá sullii jagi. Dat sisttisdoallá oktagaslaš deaivvademiid, joavkoveajuiduhttima ja ovttasbarggu áššehasa lagašolbmuiguin ja árgabeaifierpmádagaiguin. Bálvalus sáhttá ollašuhttot njuovžilit áššehasa árgabeaibirrasis, gáiddusoktavuođaiguin dahje bálvalusbuvttadeaddji sajiin.
– Mii leat duhtavaččat dasa, ahte Kela lea čatnasan vuhtiiváldit sámeálbmoga sierradárbbuid. Veajuiduhttinbálvalus vástida dárbui ovddidit sode-bálvalusaid, main sápmelaččaid gielalaš ja kultuvrralaš vuoigatvuođat dorvvastuvvojit, joatká várreságajođiheaddji Juuso.
Veajuiduhttin lea ollašuhtton oassin Kela Veajuiduhttin sámegielat olbmuide – ovddidanprošeavtta ja Sámediggi lea oassálastán ovddidanbargui. Sámediggi movttiidahttá olbmuid, geat ožžot ávkki veajuiduhttimis, ohcat mielde.
Lassidieđut ja rávvagat veajuiduhttimii ohcamii gávdnojit Kela neahttasiidduin:
- Sámegielat mielladearvvašvuođaveajuiduhttin (persovdnaáššehasaide, kela.fi)
- Infogihppagaš: Sámegielat mielladearvvasvuođaveajuiduhttin (pdf)
