Sámediggi luohttá ovttamielalažžan addojuvvon sámediggeláhkaevttohusa dohkkeheapmái riikkabeivviin

Sámediggeláhkaevttohusa gieđahallan riikkabeivviin álgá. Ovttamielalažžan addon láhkaevttohusa dohkkeheapmi divošii ON:id gávnnahan olmmošriektesoahpamušaid loavkidemiid Suomas.

Sajos ilmakuva talvella
Sámediggeláhkaevttohus, mii lea oaiveministtar Orpo ráđđehusprográmmas, ja lea addon ráđđehusa ovttamielalaš evttohussan riikkabeivviide, ovdána riikkabeivviid sáttaságastallamii guovvamánus 2024. Govva: Sámediggi / Vesa Toppari

Oaiveministtar Petteri Orpo (kok) ráđđehusa evttohus sámediggeláhkan ovdána riikkabeivviid sáttaságastallamii 14.2. Maiddái Sámedikki stivra lea báikki alde čuovvumin ságastallama.

– Mis lea luohttámuš suopmelaš servodaga nákcii viimmat čoavdit sámediggelága ođastusa, dasgo riikkabeivviid gieđahallamii lea dál hárvenaš buorre vuolggasadji, dadjá Sámedikki ságajođiheaddji Pirita Näkkäläjärvi.

Ságajođiheaddji Näkkäläjärvi deattuha golbma ášši.

– Vuosttažettiin sámediggeláhkaevttohus lea merkejuvvon čielgasit sihke oaiveministtar Orpo ráđđehusprográmmii ja maiddái dieđáhussii, man ráđđehus lea addán geassit. Nuppádassii Sámediggi ollašuhtii láhkaevttohusas buori ráđđádallama vuoigatvuođaministtar Leena Meriin (ps), ja oaččuimet ráđđádallanbohtosa buori vuoiŋŋas.

– Ja dat, mii lei deháleamos, Orpo ráđđehus attii ráđđehusa evttohusa sámediggelágas riikkabeivviide ovttamielalažžan, ságajođiheaddji Näkkäläjärvi joatká.

Sámediggeláhka mearkkaša olu sámeservošii

Sámediggelága ođastus lea leamaš jođus badjel logi jagi, ja dan leat válmmaštallan golbma doaibmagotti jagi 2012 rájes. Láhkaevttohus vuođđuduvvá kansliijahoavda Pekka Timonen doaibmagotti smiehttamuššii.

Guhkálaš proseassa válmmašin gearggaheapmi mearkkašivčče olu sámeservošii.

– Sámediggelága ođastus lea dolvon hirbmat olu smávva servoša návccaid. Sámedikki lassin máŋggat searvvit, servošat ja eaktodáhtolaš doaibmit leat geavahan olu áiggi láhkaođastussii, muitala Sámedikki I várreságajođiheaddji Leo Aikio.

– Go láhka ožžojuvvo viimmat čađa, dát resurssat luovvanit eará dehálaš bargui. Sáhtášeimmet bidjat deattu eanet Suomas hállojuvvon golmma sámegiela ealáskahttimii, kultuvrra nannemii ja dálkkádatnuppástusa vuostásaš bargui, dadjá I várreságajođiheaddji Aikio.

Buorre oktasašbargu buktá jáhku lága dohkkeheapmái

Sámediggi luohttá, ahte láhkaevttohus manná dán háve čađa. Ráđđehusa ovttamielalaš evttohusa lassin maiddái opposišuvnnas leat bellodagat, mat dorjo mannan bajis Timonen doaibmagotti bargui vuođđudeaddji sámediggeláhkaevttohusa ja leat ovdanbuktán doarjaga maiddái dál.

– Mis lea leamaš buorre oktasašbargu oaiveministtar Orpo ráđđehusain mannan sámediggebaji áigge álot ráđđehusráđđádallamiid rájes. Mii vuordit, ahte buorre oktasašbargu joatkašuvvá maiddái dál ođđa baji áigge ja sohppon ráđđehusprográmmamerkemis dollojuvvo gitta. Dálá láhkaevttohus lea váldoosiin seammalágan go Timonen doaibmagotti láhkaevttohus ja jáhkán ja sávan, ahte máŋggat riikkabeaiáirasat, geat čohkkájit dál opposišuvnnas, bohtet doarjut ráđđehusa evttohusa, dadjá Sámedikki II várreságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.

– Láhkaevttohus lea dehálaš, daningo dat divošii riikkaidgaskasaš olmmošriektesoahpamušaid loavkidandili, mii dál lea Suomas, árvala II várreságajođiheaddji Juuso.

Lassidieđut láhkaođastusas:

Riikkaidgaskasaš olmmošriektesoahpamušaid bearráigeahččoorgánat (ON:id olmmošriektekomitea ja nállevealaheami vuostásaš komitea) celke jagiid 2019 ja 2022 áigge Supmii dubmejeaddji mearrádusaid, mat laktásedje Sámedikki válgalogahallamii. Kansliijahoavda Pekka Timonen doaibmagotti smiehttamuššii vuođđudeaddji sámediggeláhkaevttohusa dárkkuhussan lea ollašuhttit dáid bearráigeahččoorgánaid čovdosiid ja beassat eret olmmošriekteloavkidemiin.

Oaiveministtar Petteri Orpo ráđđehusa prográmma mielde ráđđehusa evttohus sámediggelágas addojuvvo jagi 2023 loahpa rádjai kansliijahoavda Timonen doaibmagotti barggu vuođul ovttas doaibmamiin Sámedikkiin.

Maiddái stáhtaráđi dieđáhusas ovttaveardásašvuođa, dásseárvvu ja vealatkeahtesvuođa ovddideamis suopmelaš servodagas borgemánus 2023 gávnnahuvvo, ahte ráđđehusa evttohus sámediggelágas addojuvvo ráđđehusprográmma mielde jagi 2023 loahpa rádjai ovttas doaibmamiin Sámedikkiin.

Sámediggi ja vuoigatvuođaministeriija ráđđádalle sámediggelága guoski árvalushápmosis sámediggelága 9 §:a mielde juovlamánus 2023 ja gávdne ráđđádallanbohtosa buori vuoiŋŋas.

Orpo ráđđehus attii sámediggeláhkaevttohusa, mii čuovvu Pekka Timonen doaibmagotti dárkkuhan vuođđočovdosiid, riikkabeivviide ovttamielalažžan juovlamánus 2023.

Lassidieđut:

Pirita Näkkäläjärvi
Ságajođiheaddji
044 7533 766
pirita.nakkalajarvi@samediggi.fi 

Leo Aikio
I várreságajođiheaddji
040 621 6505
leo.aikio@samediggi.fi

Tuomas Aslak Juuso
II várreságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi

Lassedieđut Sámedikki birra:

Sámediggi lea sápmelaččaid álbmotválljejuvvon iešráđđenorgána Suomas. Iežas lágain (L974/1995) vuođđuduvvon Sámediggi dorvvasta doaimmainis sápmelaččaid eamiálbmotkultuvrra seailuma ja ovddideami. Sámediggi pláne ja ollašuhttá sápmelaččaid gielalaš ja kultuvrralaš iešhálddašeami ja gohcá ja ovddida sápmelaččaid vuoigatvuođaid ja eallindiliid.


Juoge siiddu ovddosguvlui

Eará ođđasat