Sámenuoraid dáiddadáhpáhus ovdan máná vuoigatvuođaid deaivvadeamis – Sámediggi sávvá Orpo ráđđehusas buoret doarjaga dáhpáhusa ordnemii
Sámemánát ovdanbukte fuolaset sámenuoraid dáiddadáhpáhusa birra máná vuoigatvuođaid deaivvadeamis. Oahpahus- ja kulturministeriija mieđihan ruhtadeapmi ii reahke gokčat dáhpáhusa goluid, ja Sámediggi lea dánge jagi evttohan juovlaskeaŋkaruđa sámenuoraid dáiddadáhpáhusa lágideapmái.
Govva: Marie Krogius / stáhtaráđi kansliija
Máná vuoigatvuođaid beaivve gudnin 20.11. stáhtaráđi sáles mánát miehtá Suoma besse jearrat ministarain, geat ledje báikki ala bovdejuvvon, mánáide dehálaš áššiin. Eanodaga Heahtá skuvlamánáid jearaldagain okta guoskkai sámenuoraid dáiddadáhpáhusa, mii ordnejuvvo jahkásaččat. Heahtá skuvlamánát háliidedje diehtit, mo ministarat sáhtášedje doarjut buot sámemánáid ja nuoraid ovttaveardásaš máŧolašvuođa searvat sámenuoraid dáiddadáhpáhussii. Skuvlamánát jerre maiddái dan birra, makkár máŧolašvuođat ministarain leat váikkuhit sámegielat media bissovašvuhtii ja buvttadeapmái erenomážit mánáid ja nuoraid sisdoaluid buohta. Sámediggi giitá aktiivvalaš skuvlamánáid dehálaš ja áigeguovdilis gažaldagas.
Dáiddadáhpáhusa guoski gažaldahkii vástidii dieđa- ja kulturministtar Sari Multala. Multala vástidii, ahte oahpahus- ja kulturministeriija doarju Sámedikki jahkásaččat nu, ahte mieđiha doarjaga nuoraidráđi doibmii ja sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ordnemii.
– Seamma áigge mis lea Sámedikkis ja sámiin kulturiešráđđen , ja dat lea duođaige dehálaš ášši, mas sámit leat čavga háliidan doallat gitta. Dalle Sámediggi oažžu ieš mearridit das, man láhkai dát Sámediggái mieđihuvvon ruđat geavahuvvojit. Dieđusge sávan, ahte dákkár dehálaš dáhpáhus boahttevuođasge dorjojuvvo. Min buohta dat doarjja, man mieđihit Sámediggái, bissu seamma dásis go ovdalge.
Ruhtadeami dálá dilli
Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ruhtadeapmi ii dálá dásis reahke gokčat buot goluid, mat bohtet dáhpáhusa lágideamis. Sámediggi lea ovdanbuktán ášši sierra deaivvademiin ja sávvan, ahte stáhtaráđis boađášii lassiruhtadeapmi dáhpáhusa ordnemii.
– Lea dehálaš, ahte Sámediggi sáhttá sihkkarastit buot sámemánáid ovttaveardásaš oassálastima dán sámemánáid ja -nuoraid iežaset dáhpáhussii. Dat ii galggašii leat menddo olu bivdojuvvon stáhtas, árvala Sámedikki II várreságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.
Sámediggi deaivvadii RÁB:a ministaraiguin 28.11.2024, ja mielde lei maiddái lihkadan-, valáštallan- ja nuoraidministtar Sandra Bergqvist ja Sámediggi muitalii deaivvadeamis Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ruhtadeami lasihandárbbus. Maiddái 11.4.2024 Sámediggi ja nuoraidráđi ovddasteaddjit deaivvadedje ministtar Berqvistiin. Deaivvadeamis ságastallui sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ruhtadeamis ja boahttevuođa ovddideamis sihke áššiin, maid nuoraidráđđi ovdanbuvttii. Sámediggi evttohii 60 000 lassiruhtadeami dáiddadáhpáhussii ja nappo sávai Petteri Orpo ráđđehusas ipmárdusa, aktiivvalašvuođa ja buoret doarjaga dáiddadáhpáhusa lágideapmái.
Oahpahus- ja kulturministeriija lea mieđihan jahkásaččat 173 000 € stáhtadoarjaga Sámedikki nuoraidráđi doibmii, mas dáiddadáhpáhusa oassi lea 40 000 €. Dálá doarjja ii reahke goittotge šat gokčat dáhpáhusa goluid. Stuorámus golut bohtet mátkkosteamis ja idjadeamis.
Sámediggi eaktuda bissovaš ruhtadeami mieđiheami sámenuoraid dáiddadáhpáhussii nu, ahte dat bođđejuvvo nuoraidráđi jahkásaš ruhtadeamis. Dál dáiddadáhpáhusa ruhtadeapmi gullá nuoraidráđi doaibmadoarjagii. Sámediggi lea evttohan diibmá riikkabeivviide juovkaskeaŋkaruđa sámemánáid- ja nuoraid dáiddadáhpáhusa ordnema várás 60 000 euro veardde, mii boađášii jahkásaččat juolluduvvon 40 000 euro lassin. Lassimearreruhta ii dalle ožžojuvvon.
Sámediggi lea maiddái gieskat evttohan riikkabeivviid ruhtaváljagoddái, ahte riikkabeaivvit juolludivčče jahkái 2025 nu gohčoduvvon juovlaskeaŋkaruđas 100 000 euro sámemánáid ja nuoraid giellabirrasa ja searvvušlašvuođa ovddideami várás. Dáinna ruđain máksojuvvošedje earret eará sámenuoraid dáiddadáhpáhusa golut sámemánáid ja -nuoraid giellabirrasa ja searvvušlašvuođa ovddideami várás.
Dáinna evttohusain figgo dasa, ahte sáhtášii váikkuhit jođánit dáiddadáhpáhusa ruhtadeapmái, go Orpo ráđđehusa bušeahtas jahkái 2025 ii leat árvvoštallon lassiruhtadeami dárbu sámenuoraid dáiddadáhpáhussii. Sámediggi geahččá dál riikkabeivviid guvlui ja sávvá, ahte sámenuoraid dáhpáhusa várás mieđihuvvo ruhtadeapmi, mainna lea vejolaš máksit buot goluid, mat bohtet dáhpáhusa ordnemis.
Dáhpáhusa mearkkašupmi
Sámenuoraid dáiddadáhpáhussii leat bovdejuvvon buot sámemánát ja -nuorat sihke mánát ja nuorat, geat leat sámegiela dahje sámegielat (anáraš-, nuortalaš- dahje davvisámegiella) oahpahusas Suomas. Ahkeluohkát leat čuvvon skuvladásiid vuođđoskuvlla vuolleluohkáin gitta logahat- ja ámmátskuvlaoahppiid rádjai.
– Dáhpáhusa mearkkašupmi sámemánáide ja -nuoraide lea mihtitmeahttun divrras. Dat gullá sámiid ruovttuguovllu skuvllaid jahkásaš bargoprográmmii ja dat lea áidna fásta 1970-logu rájes ordnejuvvon sámegielat nuoraiddáhpáhus olles riikkas. Dáiddadáhpáhus lasiha ja movttiidahttá sierra dáiddasurggiid berošteapmái ja dáidduid ovddideapmái. Dáhpáhusas lea maiddái stuorra mearkkašupmi mánáid ja nuoraid sámegielaid geavaheapmái ja olles sámeservošii. Máŋggat njunuš sámedáiddárat leat beaggigoahtán justa sámenuoraid dáiddadáhpáhusa bokte, dadjá Sámedikki II várreságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.
Lassidieđut:
Tuomas Aslak Juuso
II várreságajođiheaddji, Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa vástuságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi
