Giellabeassi ja giellalávgun

Giellabeassi lea árradis, dievaslaš giellalávgun smávvamánáide eamiálbmoga dahje giellaunnitlogu gillii. Dat lea giellalávguma erenomáš hápmi: ulbmilin lea guovtte- ja máŋggagielatvuođa lassin maiddái olles giela ealáskahttin ja dan doarjaleaddji kultuvrra nanosmuvvan. Giellabeassi lea árrabajásgeassinbáiki, gos mánáide hállojuvvo álggu rájes, buot diliin giella, man sii eai dábálaččat ádde álggos ollege. Go hállojuvvo sámegielat giellabeasis Suomas, oaivvilduvvo dábálaččat sámebearrašiid mánáide oaivvilduvvon árrabajásgeassin, mas mánáide hállojuvvo álggu rájes dihto sámegiella ja mas doaibma vuođđuduvvá sámekultuvrii.

Giellalávgun lea pedagogihkka, mii ollašuhtto máilmmiviidosaččat lagamustá árrabajásgeassimis ja skuvlaoahpahusas. Giellalávguma ulbmilin lea oahppat giela lunddolaš gulahallama ja doaimma bokte: giella ii nuge oahpahuvvo mánáide, baicce dat geavahuvvo doaimma gaskaoapmin. Dábálaččat giellalávgun álgá vuollel skuvlaagis, ovdaoahpahusas dahje álgooahpahusas. Dalle hállojuvvo árragiellalávgumis. Jos dat álgá maŋŋelebbos skuvlaoahpahusa, gažaldagas lea maŋiduvvon dahje maŋŋidis giellalávgun. Maiddái rávesolbmuid giellaoahpahus sáhttá dáhpáhuvvat giellalávgunmetodain dahje dainna ávkkástallamiin. Jos doaibma dáhpáhuvvá ollásit giellalávgungillii, hállojuvvo dievaslaš giellalávgumis, ja jos doaimmas geavahuvvojit earáge gielat, lea giellalávgun oassálas. Giellalávgunprográmmat doibmet dál birra máilmmi hui sierralágan gielladiliin. Guhkes hárjánupmi lea čoggon ee. Kanada fránskkagielat ja Suoma ruoŧagielat giellalávgumis.

Sámegielaid ealáskahttimis giellalávgunmetoda lea heivehuvvon juo máŋgga logijagi áigge. Juohke sajis doaibma ii leat nammaduvvon giellalávgumin dahje giellabeassin, baicce ovdamearkka dihte namahusain “sámi mánáidgárdi” lea sáhttán ordnejuvvot doaibma, mas mánáide hállojuvvo dušše beare sámegiella, vaikko sii kánske eai máhtáše dan ollege. Vuosttas dokumenterejuvvon dáhpáhus lea leamaš jagis 1989 doaimmas álggahan ja ain doaibmi julevsámegielat mánáidgárdi “Vuonak sámemáná” Drag / Ájluovtta gilis, Tysfjord / Divttasvuona gielddas. 1990-logus giellabeasi doaba bođii oahpisin máŋgga Suoma beale sámeservošis, go giellabeassedoaibma álggii, álggos sierralágan prošeavttaid dahje veahkkeruđaid vehkiin (gč. siiddu “Sámiid kultur- ja giellabeassedoaibma Suomas”). Oassálas giellalávgun lullisámegillii álggahuvvui jagis 2000 Norggas Engerdalena gielddas Svahken Sijten servošis. Máŋggain earáge báikkálaš sámegielaid ealáskahttinfidnuin giellalávgumiin lea ávkkástallon.

Sámegielat giellabeasi mihttomearrin lea sirdit mánáide sámegiela, man sidjiide eai bastte sirdit ruovttus ollege dahje doarvái bures. Mánná sáhttá álggahit giellabeasi dan agis go árrabajásgeassima dábálaččatge, nappo áramustá sullii ovcci mánotbaji agis, muhto álggahanahki lea gitta bearraša dilis ja muhtun dáhpáhusain maiddái joavkku iežas meannudanvugiin. Vuođđoprinsihpa lea dat, ahte bargit eai geavat mánáiguin ollege eanetlogugiela, mii lea dábálaččat mánáid ruovttugiella. Mánát ožžot friija válljet, man gillii hállet, muhto áiggi mielde sin roahkasmahttet sámegiela geavaheapmái.

Mánná, guhte lea jeavddalaččat dievaslaš giellalávguma birrasis, áddegoahtá dábálaččat hui jođánit giela. Muhtun mánotbaji geažes sus lea passiivvalaš vuođđogiellamáhttu dahjege nákca áddet guovddášsisdoalu sutnje hállojuvvon sámegielas. Aktiivvalaš giellamáhtu ovdáneapmi lea njoazit ja gitta máná persovnnalaš iešvuođain, muhto dábálaččat mánát jievžžadišgohtet ja geavahišgohtet dávjjimusat gullan mielamielsániid juo muhtun vahku dahje mánotbaji geažes. Nuppit hállet spontána vugiin olles cealkagiiguin juo vuollái jagis, nuppiin dasa sáhttá mannat máŋga jagi. Muhtun jahki giellabeasis reahkká dábálaččat funktionála guovttegielatvuođa juksamii. Giellabeassemánná sáhttá sirdásit sámegielat, suomagielat dahje guovttegielat ovda- ja vuođđooahpahussii báikegotti oahpahusordnemiid, máná giellamáhtu ja fuolaheaddjiid válljema mielde.