Golbma čielggadeami sámeoahpahusa ovddidandárbbuin addojuvvojedje oahpahusministarii

Sámegielat oahppamateriálat váilot mihá olu ja stuorra oassi dain gáibidit ođasmahttima. Sámegielat gelbbolaš oahpaheddjiin lea stuorra vátni ja ođđa skuvlenbálgát dárbbašuvvojit jođánit. Suoma- ja ruoŧagielat vuođđooahpahusa oahppamateriálain lea unnán sámediehtu. Máŋgii dat duddjo gova sámiid birra doložii gullevaš joavkun almmá iežaset historjjá haga.

Sámegielaid ja sámegielat oahpahusa ovddidanbargojovkui dahkkojuvvon čielggadeamit addojuvvojedje oahpahusministtar Li Anderssonii juovlamánu 1. beaivve.

Govva: Sunna Kitti / Sámegielaid gáiddusoahpahusa pilohttafidnu

Sámegielat oahppamateriálabarggu bohtosiid galggašii duppalastit

Váldooassi dál geavahuvvon, eará go sámegielaid oahppamateriálain leat boarásmuvvan ja galggašedje jođánit ođasmahttojuvvot vástidit oahppaplánaid. Vuođđooahpahusa oahppaplána vuođuštusat ođasmahttojuvvojedje jagi 2014, man maŋŋá áiggi dásis eai leat šat ee. birasoahpu, matematihka, oskkoldaga, historjjá ja servodatoahpu ja maiddái biologiija ja eatnandieđu oahppamateriálat, mat geavahuvvojit. Sámegielat oahppamateriálat váilot ollásit goasii logi oahppoávdnasis buot golmma sámegielas.

Dilli lea geahnoheamos nuortalašgielas, masa galggašii giddet earenoamáš fuomášumi. Hohpolaččamusat galggašii ráhkadit sámegiella eatnigiellan ja sámegiella vierisgiellan -oahppamateriálaid ollislaččat buot golmma sámegillii.

Oahppamateriáladilis sierračielggadeami dahkan Helena Korpela gieđahallá anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegielat oahppamateriálaid fidnašuvvama árrabajásgeassimis, vuođđooahpahusas ja logahagas. Čielggadeami mielde Sámedikki ovddit válgabajis 2016-2019 leat buvttaduvvon oktiibuot 87 ođđa sámegielat oahppamateriála, váldojuvvon ođđa prentehusat 44 materiálas ja 43 fitnus lea álggahuvvon válmmaštallan.

– Boarásmuvvan ja váilevaš materiálaid mearri lea unnimustá guovttegeardásaš, sullii 300 namahusa, dadjá Korpela ja lasiha, ahte logus váilot vel árrabajásgeassima ja eará skuvladásiid oahppamateriálat. Korpela čielggadii oahppamateriáladárbbuid ee. oahpaheddjiide ja árrabajásgessiide oaivvilduvvon viiddes gažademiin. – Gažadeapmái bohte vástádusat hirbmat bures, muitala Korpela.

Sámedikki ságadoalli Tuomas Aslak Juuso giitá oahpahus- ja kulturministeriija sámegielat oahppamateriáladili ja dárbbuid čielggademis ja atná dehálažžan, ahte sámegielat oahppamateriálabarggu resurssat čielgasit lasihuvvojit boahtte jagiid. – Oahppamateriálat leat oahpahusa vuođđoeavttut. Almmá buorredásat iežasgielat oahppamateriálaid haga sámegielaid ja sámegielat luohkáid oahpaheddjiid bargomearri lea meareheapme eaige sámemánáid ja -nuoraid vuoigatvuođat iežaset gillii ollašuva oahpahusas nu go galggašedje, dadjá Juuso.

Vátni sámegielat oahpaheddjiin eaktuda ođđa čovdosiid

Vátni gelbbolaš sámegielat oahpaheddjiin váttásmahttá sámegielat oahpahusa ovddideami. Dilli guoská buot golmma sámegillii, garrasepmosit goittotge nuortalašgillii, gávnnahuvvo Laura Arola sámegielat oahpaheddjiid fidnašuvvamii ja skuvlenbálgáide guoski čielggadeamis.

Čielggadeami mielde sámegielat árrabajásgeassimis ja sámeoahpahusas váilot maiddái mihá olu eará dárbbašlaš bargit. Skuvlen dihte oahpaheddjiid ja eará oahpahusbargoveaga, galggašii gárgehit ođđalágan skuvlenbálgáid ja čielggasmahttit universitehtaid bargojuogu, earenoamážit Oulu universitehtii gullevaš sámegielaid ja sámekultuvrra alimus oahpahussii guoski riikkaviidosaš sierrabarggu.

Sámegielat ávnnasoahpaheddjiid skuvlenbálgáid duddjon eaktuda koordináhtora barggu vuođđudeami, vai oktavuođat sámegielaid ávnnaslágádusa ja eará ávnnaslágádusaid gaskkas ožžojuvvojit doaibmin ja skuvlenbálgát njuovžilin. Suomas váilu ollásit maiddái sámegiela ávnnasdidaktihkkara bargu, man geažil sii, geat válbmanit sámegielat oahpaheaddjin, báhcet almmá dehálaš doarjaga ja válmmašvuođaid haga. Suomagiela ávnnasdidaktihka oahpahus ii vástit dakkár oahpaheaddji dárbbuid, gii studere sámegielat oahpaheaddjin.

Arola čielggadeami mielde juobe 40 %:s sámegielat árrabajásgeassima ja sámeoahpahusa bargiin váilu formála gelbbolašvuohta. – Dárbbašuvvojit heivehuvvon máŋggahámat skuvlejumit, mat lágiduvvojit sámiid ruovttuguovllus, ja mat addet vejolašvuođa šaddat gelbbolaš árrabajásgeassinbargin dahje oahpaheaddjin nu, ahte sámegiella, sámekultuvra ja sámi pedagogihkka váldojuvvojit vuhtii oahpuin, gávnnahuvvo čielggadeamis.

Čielggadeapmi deattuha guovtti hohpolaččamus čuolmma, maidda galgá darvánit: 1) nuortalašgielat bargoveaga dilli ja 2) buot sámegielaide guoski ávnnasoahpaheddjiid vátni ávdnasiin, mat oahpahuvvojit vuođđooahpahusas ja logahagas.

Sámedikki várreságadoalli Anni Koivisto giitá stuorra áššeollisvuođa čielggadeamis ja sávvá ministeriija ásahan bargojoavkkus buriid doaibmabidjoevttohusaid dili divvumii. – Buorit vásáhusat máŋggahámat skuvlejumis ja das, ahte sámegielaid oahput buktojuvvojit sámeguvlui, leat ožžojuvvon juo Oulu universitehta Ketterä allaskuvla -fitnus, dadjá Koivisto.

– Ketterä allaskuvla -fidnu lea juo čájehan, ahte go skuvlejupmi buktojuvvo sámeguvlui, dat dahká eanebuidda vejolažžan studeret. Go dábálaš dilis moadde studeantta čađahit jahkásaččat sámegielaid vuođđo- dahje ávnnasoahpuid, dáid oahpuid leat dál fitnu áigge čađahan ovtta dálvvi áigge oktiibuot 26 studeantta. – Dat lea oba buorre olahus ja arvvosmahttá ovddidit oahpaheaioahpuid dán guvlui, dadjá Koivisto.

Suoma- ja ruoŧagielat oahppamateriálain unnán sámediehtu

Suoma- ja ruoŧagielat oahppamateriálain lea sámediehtu unnán ja dávjjimusat dat lea čállojuvvon mannan áigehápmái. Mannan áigehámis fuolakeahttá materiálain ii leat sadji sámiid iežaset historjái. Sámeálbmot namuhuvvo dávjá áššin, mii gullá Suoma ovdahistorjái.

Oahppamateriálaid govain geardduhuvvojit dávjá stereotiippalaš sámegovat, main eai álot leat sápmelaččat eaige eakti sámi gárvvut. Sámegielat eai dábálaččat sirrejuvvo, man dihte anáraš- ja nuortalašgielat ja kultuvrrat báhcet dávjjimusat oaidnemeahttumii sihke teavsttain ja govain. Dábálaš iešvuohta oahppamateriálaid sámedieđuin lea dat, ahte sámevuohta gieđahallojuvvo mannan áigehámis. Oahppamateriálaid govvádusat sápmelaččain eai čatnašuva oassin Suoma historjjás, oassin otná beaivvi suopmelaš servodagas eaige maiddái oassin davviriikalaš sámeservošis dahje máilmmiviidosaš eamiálbmogiid servošis.

Suopmelaččaid ja sápmelaččaid oktasaš historjá báhcá čihkosii, go sámiid historjá váilu oahppamateriálain. Materiálain eai muitaluvvo duogášdieđut das, manin sámiid vuoigatvuođat eai ollašuva Suomas ja manin sámegielat leat áitatvuložat.

Sámedieđut suoma- ja ruoŧagielat vuođđooahpahusa oahppamateriálain -čielggadeami ráhkadan Tuuli Miettunen gidde fuomášumi maiddái dasa makkár lohkkiposišuvnnas teavsttat leat čállojuvvon. Miettunen mielde lohkkiposišuvdna lea ii-sápmelaš oahppis, goas suoma- dahje ruoŧagielat oahpahusa sápmelaš oahppi dárbu oažžut dieđuid iežas gielas ja kultuvrras báhcá almmá fuomášumi haga.

Spiehkastagatge 547 oahppamateriálas leat. Čielggadeamis gávnnahuvvo, ahte máŋggaid ruoŧagielat oahppamateriálaid lohkkiposišuvdna lea unnitlohkui gullevaš olbmos, goas ovdamearkka dihte vealahanvásáhusat ja unnitlogu sajádat bohtet ovdan. Maiddái eallinoainnu oahppamateriálat bohtet positiivvalaččat ovdan eará oahppoávdnasiin.

Sámeoahpahusa ovddidanbargojoavku

Oahpahus- ja kulturministeriija ásahii sámegielaid ja sámegielat oahpahusa ovddidanbargojoavkku 6.2.2020. Bargojoavkku bargu lea válmmaštallat evttohusaid:

1) sámegielaid ja sámegielat oahpahusa ja skuvlejumi ovddideapmái ja fidnašuvvama nannemii olles riikkas, ja oahpahusbargoveaga fidnašuvvama nannemii;

2) sámegielat árrabajásgeassima ja sámiid kultur- ja giellabeassedoaimma ovddideapmái ja fidnašuvvama nannemii ja árrabajásgeassinbargoveaga fidnašuvvama nannemii;

3) sámegielat oahppamateriála fidnašuvvama dorvvasteapmái;

4) sámegielaid, sámiid historjjá ja kultuvrra dovdama lasiheapmái skuvlaoahpahusas;

5) davviriikalaš skuvlaovttasbarggu nannemii sámeoahpahusas, ja

6) sámegielat sosiála- ja dearvvašvuođasuorggi bargiid oažžuma dorvvasteapmái ja skuvlendárbbuid ovddalgihtii vuhtiiváldimii.

Bargojoavkku doaibmabadji nohká jagi loahpas.

Lassedieđut bargojoavkku lahtuin, geat ovddastit Sámedikki:

Skuvlenčálli Ulla Aikio-Puoskari, ulla.aikio-puoskari(at)samediggi.fi, 010 839 3112

Gielladorvočálli Ánne-Kirste Aikio, anne-kirste.aikio(a)samediggi.fi, 010 839 3124

• Oahpahus- ja kulturministeriija 1.12.2020, Sámediehtu vuođđooahpahusa oahppomateriálain lea boarásnuvvan – gelbbolaš sámegielat oahpahusbargit dárbbašuvvojit lasi
• Laura Arola, Čielggadeapmi sámegielat oahpahus- ja árrabajásgeassinbargiid fidnašuvvamis ja skuvlenbálgáin (suomagillii)
• Tuuli Miettunen, Čilgehus sámi dieđus oahppamateriálain (suomagillii)
• Helena Korpela, Sámegielalaš oahppamateriálaid máŋga muođu – Čilgehus sámegielalaš oahppamateriála dilis ja boahttevaš dárbbuin (suomagillii)