Sámediggi: Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna diŋgon sierračielggadeapmi dálkkádatnuppástusa váikkuhusain sámekultuvrii lea mearkkašahtti
Sierračielggadeapmi dálkkádatnuppástusa váikkuhusain Suoma sámekultuvrii almmustahttui mánnodaga 16.9. gáiddusoktavuođaid bakte. Čielggadeami lea dahkan dutkiidjoavku Klemetti Näkkäläjärvi, Jouni J.K. Jaakkola ja Suvi Juntunen stáhtaráđi ásahan sámiid duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna barggu oassin.
Sámedikki sátnejođiheaddji Pirita Näkkäläjärvi doalai čielggadusa almmustahttindilálašvuođas kommeantasáhkavuoru, mas son bajidii ovdan diehtovuođu ráhkadeami dehálašvuođa dálkkádatnuppástussii vuogáiduvvandoaimmaide sámiid buot árbevirolaš ealáhusain.
Sátnejođiheaddji Näkkäläjärvi atná duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna sierračielggadeami mearkkašahttin, muhto easkka smávva oassin diehtovuođus, mii dárbbašuvvo.
– Lea erenomáš dehálaš, ahte mii oažžut čoahkkái dutkandieđu ja árbevirolaš dieđu dálkkádatnuppástusa váikkuhusain sámiide, sámiid buot árbevirolaš ealáhusaide ja sámiid ruovttuguvlui. Dákkár dieđut leat vel áibba menddo uhcán.
– Lean fuolas das, ahte mii dáppe davvin gillát dálkkádatnuppástusa dagahan lassáneaddji eahpesihkkarvuođas hui olu, muhto leat buorre muddui olggobealde ovdamearkan dutkanprošeavttain, dutkanruhtademiin ja iešguđetlágan doaimmain, mat laktásit ruoná sirdáseapmái.
Sátnejođiheaddji Näkkäläjärvi gávnnahii sáhkavuorus, ahte dálkkádatnuppástus ja luonddujávku leat eksistentiála áitagat sámiid buot árbevirolaš ealáhusaide, mat leat meahcásteapmi, guolásteapmi, čoaggin, duodji ja boazodoallu.
– Erenomáš garra dálkedilit leat dálkkádatnuppástusa mielde lassánan davvin. Váttes dálvviid maŋŋá mii leat aiddo vásihan erenomáš goike ja báhkka geasi. Eahpesihkkarvuohta ja einnostanmáŧolašvuođa váilun leat ođđa normála. Dálkkádatnuppástus ja dasa vuogáiduvvan lea vuođđo- ja olmmošriektegažaldat sámiide.
Näkkäläjärvi gávnnahii maiddái, ahte dálkkádatnuppástus hedjonahttá boahtte buolvvaid vuoigatvuođa buhtes birrasii, dearvvašvuhtii, buresveadjimii ja iežas kultuvrii.
Sierračielggadeamis ovdan bajiduvvo oktan doaibmabidjun sámiid dálkkádatnuppástussii vuogáiduvvanprográmma ráhkadeapmi. Dálkkádatnuppástussii vuogáiduvvanprográmma sámiid buot árbevirolaš ealáhusaide lea okta daid prioritehtain Sámedikki dán bajis.
– Leat válmmaštallamin prográmma ovttas máŋggaid ovttasbargoguimmiiguin. Prográmma galgá vuođđuduvvat dutkojuvvon dihtui ja sámiid árbevirolaš dihtui. Áššis lea hoahppu, daningo dálkkádatnuppástussii vuogáiduvvan gullá jo sámiid buot árbevirolaš ealáhusaid árgabeaivái, árvala Näkkäläjärvi sáhkavuorus.
Dálkkádatnuppástusa váikkuhusat Suoma sámekultuvrii: Čielggadeapmi Sámiid duohtavuođa- ja soabadankommišuvdnii
Čielggadeami dárkkuhussan lea buvttadit dieđu dálkkádatnuppástusa váikkuhusain sámekultuvrii Suoma sámiid ruovttuguovllus. Čielggadeami materiálan leat árabut dutkanprošeavttain dahkkon jearahallamat, bargobájit ja dutkangirjjálašvuohta. Čielggadeapmi guorahallá dálkkádatnuppástusa váikkuhusaid sámiid árbevirolaš ealáhusaide ja daidda laktáseaddji árbevirolaš dihtui, vuoiggalašvuođagažaldagaide ja maiddái dearvvašvuhtii ja buresveadjimii sámiid perspektiivvas. Čielggadeapmi čujuha, ahte nuppástusat dáhpáhuvvet máŋgga sierra suorggis, ja sámekultuvra lea erenomáš hearki dálkkádatnuppástussii. Sámiid eallinbiras ja dálkkádat leat rievdan mearkkašahtti láhkai 1990-logu rájes.
Čielggadeamis ovdanbuktojit konkrehtalaš doaibmabijut, maiguin sáhtášii sihkkarastit sámekultuvrra seailuma dálkkádatnuppástusa bálddas. Doaibmabijut laktásit nu sámiid guoski láhkaásaheapmái, dutkamii, oahpahussii, hálddahussii, árbevirolaš dieđu vurkemii go ruovttuguovllu bálvalusaide.
Liŋka almmustahttindilálašvuhtii
Lassidieđut:
Pirita Näkkäläjärvi
Sátnejođiheaddji
044 753 3766
pirita.nakkalajarvi@samediggi.fi
