Sámedikki válgalávdegotti dieđáhus
Sámediggái jagi 2024 ođđasit ordnejuvvon válggain válljejuvvot boahtán Inka Kangasniemi lea ovdanbuktán almmolašvuođas (13.10.2023 sánuhanraporta, čujuhusas https://www.demokratianpuolesta.fi) boastto čuoččuhusaid Sámedikki válgalávdegotti válggaid ordnendoaimmaid birra. Dás čuovvovažžan Sámedikki válgalávdegoddi kommentere ja njuolgu ovdanbukton boastto čuoččuhusaid.
Kangasniemi lea vuolláičállán raportta nu, ahte geavaha tihttela válgadárkojeaddji. Dás ferte namuhit, ahte jagi 2023 sámediggeválggain eai lean válgadárkojeaddjit. Kangasniemi ii leat ovdanbuktán válgalávdegoddái virggálaš válgadárkojeaddjifápmudusa. Kangasniemi lei mielde jienaidrehkenastimis sámediggelága (láhka Sámedikkis 17.7.1995/974) §:s 34 dárkkuhuvvon válljenovttastusa áššeolmmožin.
Kangasniemi ovdanbuktá iežas fuopmášupmin “válgabeaivve eretváldima”. Sámediggelága § 28 mielde sámediggeválggat doaimmahuvvojit poastta bokte , muhto sáhttá jos válgalávdegoddi nu mearrida, sámiid ruovttuguovllus lassin doaimmahit válgabeaivve jienasteami. Juohke sámeguovllu gielddas sáhttá leat dušše okta jienastanbáiki, gos válgabeaivve jienasteapmi lágiduvvo. Jagi 2023 válgalávdegoddi mearridii, ahte válgabeaivve jienasteapmi ii ordnejuvvo. Nuba gažaldat ii lean “válgabeaivve eretváldimis”.
Jagi 2023 válggain geahččaluvvui vuosttas háve válgabiilla geavaheapmi sámiid ruovttuguovllus, gosa jienasteaddjit besse ieža máhcahit jienastanáššebáhpáriid máhcahankonfeluhtas seamma láhkai go sii livčče máhcahan daid poastta bokte. Jienasteaddjit vuostáválde válgabiilla bures vuostá.
Kangasniemi ovdanbuktá iežas fuopmášupmin “jienasteaddjiid eretváldima válgalogahallamis ovdal válggaid”. Válgalávdegoddi ráhkada válgalogahallama sámediggelága § 23 mielde válgajagi guovvamánu loahpa rádjai. Válgalávdegoddi guđii merketkeahttá válgalogahallamii joavkku dakkár olbmuid, geaid merken ovddit válgalogahallamis lei vuođđuduvvan alimus hálddahusrievtti čoavddusgeavadii, man olmmošriektekomitea ja nallevealahankomitea ledje iežaset čovdosiin doallan sámiid iešmearridanvuoigatvuođa loavkideaddjin ja dan láhkai Suoma riektevuogádahkii gullevaš riikkaidgaskasaš vuoigatvuođa vuostásažžan. Válgalávdegoddi postii guoskevaš olbmuide sin guoski mearrádusa boahtinalmmuhusain ja lavttii fárrui njulgengáibádusrávvagiid, ammes geange vuoigatvuođadorvu šaddat vára vuollái.
Kangasniemi ovdanbuktá (iežas dárkkuhemiin), ahte “válggaid válljenovttastusaid áššeolbmo válggaid jienaidrehkenastima čuovvun estojuvvui ja sutnje čuozihuvvui psyhkalaš veahkaváldi”. Áššeolbmo válggaid jienaidrehkenastima čuovvun ii lean estojuvvon ja áššeolmmoš oaččui ovdanbuktit jienaidrehkenastima álggaheami áigge gažaldagaid, maidda maiddái vástiduvvui. Seamma gažaldat ovdanbuktui áššeolbmo doaimmas golbmii ja áššeolbmui vástiduvvui áššálaččat. Áššeolmmoš jođii jienaidrehkenastinbáikkis jienastanvuoigatvuođa merkema áigge ja geahčai lássa ráigge, mii lea uvssa bálddas, go jienastanvuoigatvuođa merkejeaddjit barge bargguset. Čuoččuhus psyhkalaš veahkaválddis lea ollásit ákkaheapme.
Kangasniemi ovdanbuktá iežas fuopmášupmin “válgadárkojeaddji vealaheami” ja čuoččuha, ahte “válgadárkojeaddji leat áitán ja hiddjidan (namahallon ee. juhkkin). Čuoččuhusat leat ákkaheamet iige Kangasniemi ovdanbuvtte čuoččuhusaid doarjjan dárkilut dieđuid iige konkretia. Dás ferte namuhit dan lassin, ahte jagi 2023 sámediggeválggain eai lean válgadárkojeaddjit.
Kangasniemi ovdanbuktá iežas fuopmášupmin, ahte lea dahkkon “áššehis almmuhus válgadárkojeaddjis 112:i – polesa čádjidahttin”. Vel dás ferte namuhit, ahte jagi 2023 sámediggeválggain eai lean válgadárkojeaddjit. Dátge čuoččuhus báhcá vuođuheapmen. Seamma guoská Kangasniemi čuoččuhusa “áššehis dieđu juohkimis válgadárkojeaddjis YLE:a ođđasiin.”
Kangasniemi ovdanbuktá, ahte “Sajosis (Sajos lea visti, gos leat Sámedikki doaibmalanjat) báikki alde jienasteapmi lea dáhpáhuvvan nu, ahte jietna doaimmahuvvo dohko seamma láhkai sáddenkonfeluhtas, go poastta bokte jienastettiin. Konfaluhta, mii sisttisdoallá jienastanlihpo, ii lean sáhttán luoitit njuolgga urdnii.” Sámediggelágas lea čielgasit ásahuvvon, man láhkai jienastanáššebáhpáriid galgá máhcahit. Máhcahankonfeluhtas galgá leat vuolláičállon sáddenreive ja giddejuvvon válgakonfeluhtta. Áššebáhpárat máhcahuvvojit seamma láhkai máhcahankonfeluhtas postii, válgalávdegotti doaimmahahkii dahje válgabiilii. Dan lassin jienastanáššebáhpáriid sáhttá máhcahit válgalávdegotti doaimmahahkii ja válgabiilii persovnnalaččat. Daningo válgabeaivve jienasteapmi ii ordnejuvvon, jienasteaddji ii maiddái sáhttán bidjat jienastanlihpo urdnii. Válgaurdnii guđđojuvvo steampalaston jienastanlihppo (almmá válgakonfeluhta haga) dušše dalle go lea gažaldagas válgabeaivve jienasteapmi.
Kangasniemi čuoččuha, ahte “poastajienasteamis ii sáhte leat sihkkar, ahte jienastankonfeluhta sisttisdoallan jienastanlihppo lea justa dan olbmo, geasa poastajienastanreive lea sáddejuvvon.” Válgaáššebáhpárat doaimmahuvvojit jietnavuoigadahtton olbmui girjejuvvon reiven, man sáhttá poasttas viežžat vuostáiváldi ieš dahje su fápmudahttán olmmoš. Jienasteami maŋŋá jienasteaddji bidjá máhcahankonfeluhttii giddejuvvon válgakonfeluhta ja vuolláičállon sáddenreivve, man nanne iežas vuolláičállosiin: “Lean ieš válgačiegusvuođa seailluhemiin deavdán steampalaston jienastanlihpo ja bidjan dan válgakonfeluhttii.” Ja dasto jienasteaddji bidjá gitta máhcahankonfeluhta ja doaimmaha máhcahankonfeluhta postii. Máhcahankonfeluhta sáhttá maiddái persovnnalaččat doaimmahit válgalávdegotti doaimmahahkii Anárii dahje sámiid ruovttuguovllus johtti válgabiilii. Jienaidrehkenastimis sáddenreivve dárkkistuvvo, ahte rivttes olmmoš lea dan vuolláičállán.
Kangasniemi čuoččuha, ahte “jienasteaddji sáhttá identifiseret sáddenkonfeluhtas.” Válgalávdegotti doaimmahahkii ja válgabiilii sáhttá máhcahit persovnnalaččat dušše iežas jienastanáššebáhpáriid.
Kangasniemi čuoččuha, ahte “jienasteaddji válgačiegusvuohta gártá vára vuollái, go válgakonfeluhtta, mii sisttisdoallá jienastanvuoigatvuođa merkenčuvvosa ja jienastanlihpo, bohtet seamma konfeluhtas jienaidrehkenastinbáikái ja lea seamma konfeluhtas ain dallego jienaidrehkenastin álgá”. Sáddenreivve ja válgakonfeluhta galget boahtit seamma konfeluhtas, daningo sáddenreivves bargojuvvo merken jienastanvuoigatvuođa geavaheamis ja dárkkistuvvo, ahte sáddenreive lea vuolláičállon ja válgakonfeluhtta lea biddjon gitta, eaige válgakonfeluhttii leat dahkkon jienasteaddji guoski, eaige earáge merkemat. Jos ovdalis namuhuvvon eavttut ollašuvvet, jienastanvuoigatvuođa geavaheamis dahkkojuvvo merken válgalogahallamii ja válgakonfeluhtta sirrejuvvo sáddenreivves ja biddjojuvvo aitosaš jienaidrehkenastimii manni stuorra válgaurdnii, gosa buot válgakonfeluhtat biddjojuvvojit rabatkeahttá.
Kangasniemi čuoččuha, ahte “jienat ledje sorterejuvvon ja ordnedallon jo ovdal jienaidrehkenastima álgima, vaikke das ii leat mearkkašupmi loahppabohtosa dáfus.” Kangasniemi govvidan doaibma lea válgadoaimmahaga bargguid siskkáldas ordnen jienastanvuoigatvuođa merkema várás, dan dihte vai bargu ovdána njuovžilit ja beaktilit. Ráhkkanandoaimmas ii leat mearkkašupmi válgabohtosa dáfus.
Kangasniemi ovdanbuktá, ahte “jienaidrehkenastimis ledje valjis olbmot báikki alde. Oasis sáhttá dadjat sihkkarit, ahte sii eai lean válgalávdegotti lahtut dahje Sámedikki bargit. Ovttasge ii lean nammaláhppo rattis dahje dien sullasaš, mas livčče sáhttán dárkkistit olbmo nama dahje rolla jienaidrehkenastimis.” Válgalávdegoddi fuolaha jienaidrehkenastimis ja mearrida man olu olbmuid dat dárbbaša jienaidrehkenastima várás. Sámediggelágas ii eaktuduvvo, ahte jienaidrehkenastit galget geavahit rattis nammaláhpuid, nugo ii gáibiduvvo stáhta válggainge. Áššeolbmuin lea vuoigatvuohta leat báikki alde čuovvumin jienaidrehkenastima, muhto sii eai oaččo heađuštit jienaidrehkenastima.
Kangasniemi čuoččuha (čujuha fas alcces), ahte “listá olbmuin, geat ledje báikki alde, ii addojuvvon válgadárkojeaddji bivdagis fuolatkeahttá. Bivdojuvvon Sámedikki válgalávdegotti čállis šleađgapoasttain 4.10.2023. Bivdda dahkkon ođđasit 10.5.2024”. Áššeolbmui lea almmuhuvvon, ahte olbmuid, geat ledje jienaidrehkenastimis, namat eai addojuvvo šleađgapoasttain. Áššeolmmoš lea leamaš ieš báikki alde jienaidrehkenastimis ja lea sáhttán gávnnahit olbmuid, geat ledje báikki alde. Dás ferte namuhit ain, ahte áššeolmmoš ii lean báikki alde virggálaš válgadárkojeaddjin.
Kangasniemi ovdanbuktá, ahte “jienastanvuoigatvuođa merken bargui sierra lanjain, man lei veadjemeahttun gohcit. Lanjaid uvssat dollojuvvojedje lohkas”. Válgalávdegotti bargun lea doaimmahit válggaid oppalašvuođas. Válgalávdegoddi vástida maiddái jienaidrehkenastimis. Jienastanmerkema dahkkit leat skuvlejuvvon sin bargguide ja sii máhttet eaktuduvvon bargovuogi. Ovttage olggobeale olbmos ii leat vuoigatvuohta mannat latnjii, gos jienastanmerkema dahkkit barget. Válgalávdegotti bargun lea maiddái diehtodorvvus fuolaheapmi. Jienastanmerkema merkejeaddjit gieđahallet jienasteaddjiid persovdnadieđuid, maid ii oaččo buktit geange olggobeale olbmo dihtui. Seammago dieđu das, gii lea jienastan, lea ášši, man galgá doallat čiegusin. Stuorra lásaid rohttengardiinnat, mat leat lanjaid uvssa bálddas, leat rahppon nu, ahte dain sáhttá dárbbu mielde čuovvut bargama dan láhkai ahte diehtodorvu ii leat áitojuvvon.
Kangasniemi čuoččuha, ahte “válgakonfeluhtat manne sáddenkonfeluhtaid fárus sierra lanjaide, ovdalgo dat máhcahuvvojedje báikái, gos jienaidrehkenastin galggai dáhpáhuvvat. Jienastanvuoigatvuođa merkejeaddjit válde máhcahankonfeluhtaid háldui dalán go dat ledje rahppojuvvon čoahkkinlanjas. Merkejeaddjiid bargun lei dárkkistit, ahte máhcahankonfeluhtat, main albmanii juoga nu lágas ásahuvvon fámohisvuođaákkain, mannet válgalávdegotti čoahkkima dárkkisteami vuollái. Jos fámohisvuođaákkat eai albmanan, dahkkui merken jienastanvuoigatvuođa geavaheamis ja válgakonfeluhtta sirrejuvvui sáddenreivves eret. Ieš jienaidrehkenastin čađahuvvui, go buot máhcahankonfeluhtat ledje gieđahallon ja ordnejuvvon. Válgakonfeluhtat, mat ledje gitta, dolvojuvvojedje čoahkkinlatnjii, gos dat rahppojuvvojedje ja sorterejuvvojedje juohke evttohasa iežas kássii. Sorterema maŋŋá rehkenastojuvvojedje juohke evttohasa ožžon jienat.
Kangasniemi čuoččuha, ahte “sámedikki válgalávdegotti doaimmahaga bargiid easttalašvuođa (fuolke- ja lagašgaskavuođat válggaid evttohasaide) guoski gažaldagat eai lean čovdojuvvon ovdal válggaid”. Válgalávdegoddi lea dárkkistan easttalašvuođaid ja easttalaš olbmot eai lean fárus jienaidrehkenastimis. Válgalávdegotti doaimmahahkii ii leat váldon oktavuohta easttalašvuođagažaldagain nu, ahte guoskevaš čuoččuhus lea ákkaheapme.
Kangasniemi čuoččuha, ahte “hilgojuvvon jienaid ii sáhttán dárkkistit jienaidrehkenastima maŋŋá”. Válgalávdegoddi lea dárkkistan fámohis jienaid ja dain lea almmolaččat dieđihuvvon. Jos áššeolmmoš livčče lean báikki alde čuovvumin válgakonfeluhtaid rahpama evttohasaid ožžon jienaid meari rehkenastimis, son livčče oaidnán fámohis jienaid lohkumeari.
Kangasniemi čuoččuha, ahte “válggaid bohtosa riektatvuođa ii sáhte dárkkistit. Mu mielas jienaidrehkenastimis lea doibmejuvvon nu, ahte mus lea estojuvvon válggaid jienaidrehkenastima čuovvun. Orru leamen, ahte ášši, mii dáhpáhuvai ovdal jienaidrehkenastima álgima, lei plánejuvvon, ja ahte mu iske provoseret nu, ahte reagerešin vai munnje sáhtášedje riŋget polesiid, geat dasto doalvvošedje mu eret báikki alde. Polesat gávnnahedje, ahte sis ii lean sivva doalvut mu eret báikki alde. Dáhpáhusain lea duođaštussan videobádden, mii duođašta raportta duođalašvuođa.” Sámediggelága § 39 mielde válgalávdegoddi nanne válggaid bohtosa čoahkkimis, mii lea goalmmát beaivve jienaidrehkenastima álggaheamis dmu 18. Válggaid boađus lea álgomuttosaččat jo dieđus, go evttohasaid ožžon jienat leat rehkenastojuvvon. Válljenovttastusa áššeolbmot ledje bovdejuvvon čuovvut jienaidrehkenastima, iige oktage leat eret gohčohallan nugo válljenovttastusa áššeolmmoš čuoččuha.
Dego áššeolmmoš ovdalis gávnnaha, sus lea video jienaidrehkenastima álggaheamis, vaikke su gilde namalassii govvideamis dilálašvuođa, ii almmolaš luonddu geažil. Válljenovttastusa áššeolmmožin doaibman Kangasniemi govvii telefovnna kamerain jienaidrehkenastima álggaheami dmu 18, vaikke su gilde govvideamis ja bivde, ahte son sihkku eret video, man son lei lobihaga bádden.
Máhcahankonfeluhtat rahppojedje Sajosa čoahkkinlatnja Sisttis ja dan maŋŋá bargan dáhpáhuvai Sámedikki doaibmalanjain, gos ledje mielde dušše dat, geat oassálaste jienaidrehkenastimii, válgalávdegotti lahtut ja várrelahtut, válljenovttastusa áššeolbmot ja olbmot, geat fuolahedje juhkamušaid ja nisttiid guossoheamis. Oktage áššeolbmuin ii báhcán čuovvut jienaidrehkenastima ovdáneami eaige sii maiddái boahtán báikki ala maŋit iđida, go ieš válgakonfeluhtaid rahpan ja evttohasaid ožžon jienaid rehkenastin dáhpáhuvai čoahkkinlatnja Sisttis dan maŋŋá, go buot máhcahankonfeluhtat ledje gieđahallon.
31.7.2024
Válgalávdegoddi
